DOHRÁLA HUDBA

1988 Supraphon

Texty piesní:

Vítr Safián

1. ^DPráší ^Asníh ^Dvítr Safi^F#mian, ^Hmikrajem honí ^F#mibílý ^Hmifáč, ^A
Dplání ^Ajdou ^Dse svou muzikou^F#mi, ^Hmitrochu stříbra ^F#mina stru^Hminách,
^Asíní zní smích dětí, ^Gco fůru věcí smí ^{Hmi, A},
^Dpráší ^Asníh ^Dvítr Safian^F#mi, do umrzlých ^Advorů ^Ddých'.

3. Práší sníh vítr Safian, krajem honí bílý fáč,
plání jdou se svou muzikou, trochu stříbra na strunách,
pálící kůru chlebů u kamen rozlomí,
práší sníh vítr Safian, do umrzlých dvorů dých'.

Všichni ti lžou

EHrávám ^Hpocestným, ^Epočestným ^Hbez potlesku,
^Emám rád oči ^Hbez šátků, ty ^Esvědčí zázrakům,
^Gsbírám je ^Ddo hrnků ^Gjak vodník ^Dpod pokličkou,
^Ghlídám to ^Dtajemství ^Etěžkých tuláků, ó.

1. Pálím dopisy nad svíčkou, sliby, co lidem vládnou,
počítám a popel z nich vážím na miskách,
vím, já ti odpouštím, už s' neměl šanci žádnou, 
tak ^Gvítej a ^Dpovídej, ^Emiže je ti fuk, co si lidi poví, a že jsi šel kolem ^Hnáhodou,
^Emito, co bys chtěl, stejně nevyslovíš, a pokud vím, taks' ^Hpřišel zapome^Anout,
^Gjó, já ^Dvím, všichni ti ^F#lžou, ^Eó.

2. Pálím dopisy nad svíčkou, sliby, co lidem vládnou,
počítám a popel z nich vážím na miskách,
tak vítej, já ti odpouštím, už nemáš šanci žádnou,
vítej, ale neříkej,že je ti fuk, co si lidi poví,
a že jsi šel kolem náhodou,
už ani muk a šetři slovy,
pokud vím, taks' přišel zapomenout,
^Gjó, ^Djá vím, všichni ti ^F#lžou, ^{Emi, H, Emi, H, A
G}jó, já ^Dvím, všichni ti ^F#lžou ^H ...

Tak to jezdívá

1. ^Dmi7Báječný je pocit po vítězství,
báječní ^Dmi7/Ejsou lidé ^Fkolem nás,
věnce z ^Amivavřínů ti málem ^Flámou vaz,
pak neon ^G7slávy zhas', aby ^Csvítil ^Dmi7jiným ^Czas.
2. A těm, co k tobě ve chvíli štěstí
tisknou na fotkách, tahají za rukáv,
těm pak nestojíš ani za pozdrav,
a, jak umíš, plav, a dovolej se cti a práv.
R: Jedeš ^C7sám vlakem ^Fdomů jako ^C7tenkrát, když jsi ^Fnemoh' dál,
teď vrací tě ^Amipoctám, jako by po ^Emi7jizvě prstem ti sáh',
zas ^Amimíjels' davy jako ^G7král, škoda ^Clet, kdys' ^Dmi7o to ^Cstál.
3. Vzpomínej, co bylo s budoucností,
vzpomínej, když ti šla na ruku,
padá jenom ten, kdo hledá záruku,
kde je pevný prám - tím je každý sobě sám.
4.=1.

Adante Aledeto

Markétka

3. Čtvrtým rozměrem, prázdným úderem,
vášní silnou jako ďábel sám.
Tím je možné jen její zkrásnění,
básně vedle ní jsou jen krám.
Splácí dluh králům podsvětí,
snad se zasvětí, je však k nebi blíž.
Paní půlnoci tváře obrátí, všichni prokletí,
když je svázán kříž.
R: Óh, bláznivý valčík, z dálky slyší hrát,
jak jen bez závisti, jí do tváře se podívat.

Ve vysokých horách


^EVe vysokých ^E/3horách ^E/4větr vyfu^E/6kuje
^EA sníh co tam ^E/3leží už ^E/4hodně pama^E/6tuje
Ve vysokých horách zpívá meluzína
A loňský sníh neroztál špatně se zapo^Amíná

Že jsem ^C#minenosil kabát a ^G#mičepici s ^F#mišálou
^G#miŽe bylo ^C#mido nebe dál ale ^G#mislunce víc ^F#mihřálo
A ty žes ^G#miměla sukni krátkou a úsměv ^F#miširoký ^A9

Že jsem po parcích spal a na prsty pískal
Že jsem u ohňů hrál a do strun třískal
A ty ses ^G#minebála smát se a dívat se mi ^F#mido očí ^F#0

I ^Evám se může stát že sejdete ze svých ^D/Ecest
^EA na kopci v dálce uvidíte moto^Arest
^EKde je vždycky v krbu oheň a vždycky plná spíž
A vždycky plno lidí co míří ještě výš - výš výš vys vys

Ale zkuste jim říct že tam dole je léto
Že tráva voní a stromy právě kvetou
Zakroutí hlavou a dají si rum s kávou
Schválně zkuste jim říct že tam dole je léto
Vytáhnou teploměr a za chvíli vás spletou
A časem si ^G#mizvyknete na svůj stůl někde ^Aza pecí

Ve vysokých horách větr vyfukuje
A sníh co tu leží už hodně pamatuje

Ve vysokých horách se špatně zapomíná
Jak moje malé štěstí zasypala vina
Zasypala - la la la vina
Ho-si-pa lavina

Město měst

^CAž mi bude nejhůř
A ^G4susvšichni řeknou že jsem lhář
^BbVrátím se domů
Ať se mi ^Fsmějou kde mám ^Fmisvatozář ^C,C/Bb,C/A,C
A ^Fpronajmu svůj dům
Nač pořád ^C7všem prorokům ^Amihlavy ^Ami7plést
Město ^Cměst

Až se jednou vrátím
Tvůj trestní rejstřík vybílím
Zaplatím co mi dlužíš
A snad i budu pár dní opilý
To jak z očí všech tvých žen
Budu pít kolik jen mohu snést
Město měst


Až se jednou zeptáš
Proč nám tváře už tak nekvetou
Vyberu konto
A najdu hernu s ruletou
A tu noc nepůjdeme spát
A jako dřív budem hrát o svou čest
Město měst

Možná už naposled
^DmiTak už jsi zase ^Ami7zpátky
^CTo je teda ^Gsíla
^DmiZase ty sladké ^Ami7hádky
^CKde jsi to vlastně ^Gbyla
^BbUklidím ^Chned svůj ^Bbsvět ^Ami
A ^Bbzadními ^Amivrátky ^Bbprojdem
^CAž do těch ^Dmilet

Zase si dáme pusu
Až bude peří lítat
A ráno v trolejbusu
Nad Svitem bude svítat
Snad je to všechno jen sen
Tak se mi zdá
Že jsem zas polapen

^BbJistě se ti o mně ^Amizdálo
^Gmi7Celé ty roky v dálce
^DmiPamatuju si tak ^Cmálo
^BbO té naší válce

Tak a jsme zase zpátky
Kde už jsme spolu byli
Povíme si pohádky
Jak jsme bez sebe žili
A uklidíme svůj svět
Kdoví možná už naposled

Carpe Diem
1. ^AmiNadešel asi ^Dmi7poslední den
podí^Gvej celá planeta ^Emiblázní
A já ^Amineuroním ani ^Dmi7slzu pro ni
Jenom ^Gzamknu dům
^EA půjdu ^Amipo kolejích až ^Dmi7na konečnou
Hle jak ^Gmám krok vojenský ráz^Eminý
A ^Aminezastavím ani ^Dmi7na červenou
Natruc ^Gpředpisům
R: ^AmiTak tady mně ^Gmáš ^Ami
Dnes můžeš ^Gříkat klidně co ^Cchceš
Zbylo tak málo slov
Tak ^Amimálo vět co ^Gnelžou
2. Tak už si nebudeme hrát na román
Šetři růž nikdo nás nenatáčí
Je poslední den a zbyla nám jen
Miska cukroví
Ať všechny hospody dnes doženou plán
Ať svět z posledního pije a tančí
Já nebudu pít nechám naplno znít
V hlavě všechno co mám
3. Žádny slib z těch co jsem ti dal
Nejde vyplnit a nejde vzít spátky
Tak ať točí se svět mladší o deset let
Na desce Jethro Tull
Ať platí aspoň dnes co dřív jsem jen lhal
Carpe diem život je krátký
V tvých očích je klid
A nemám chuť snít co by bylo dál. R:

Dohrála hudba
^CDohrála ^Ghudba v nás
^CZanikla v ^Gtónech dřív už ^Cznámých ^G,C,G
CDohrála ^Ghudba v nás
^CA léto ^Gnové písně ^Cmámí

^AmiSlyším jak hrajou ^Gz otevřených dveří krá^Dmimů ^G7
AmiStokrát vyzkoušená ^Gslova načesaný ^Dmihluk
Co duši ^Emizaléhá co v uších ^Dmizaléhá
Zvuky ^Caut zvuky cest co nás ^Gdovedou
^Amiprý až ^Gza štěstím ^{Dmi7, G7, C}

Dohrála hudba v nás
Bez ovací a bez tleskání
Nikdo ji nekoupí a nikdo neprodá
Není k mání

Vím její melodii nikde nikdo nenahrál
je prostě pryč ale hledám dál
Jsem přece muzikant
zkušený v hledání
Mám k tomu nadání
každý to říká mám nadání

^DJá vím svět je ^G6veliký
A neleží mi ^Du nohou ^G6
DKrupiér karty ^G6vymění
A staré do hry ^Dnemohou <sup>A,D,A

Hmi</sup>Vidíš všechno se ^Amění
Jen ty jsi stej^Gná
^HmiPojď dál to se ^Aoslaví
Budoucnost ^Gnadějná
Jó když se štěstí ^D/F#unaví
Necháme ^G/Ehříchy spát
Noc je ^Ddáma co všechno ^F#ví ^D

Jak se zdá hledat nestačí
chce to někdy umět vzdát

A času mám boty netlačí
Takže se nemusíš bát
Že moje krásná minulost
Už je taky na prodej

Prodám jsem přece čaroděj
Mám devět životů
a všechny se mi nehoděj
A za tvou samotu dám svou vlastní
Klidně se ptej

Může být že přijdeš
Zase jednou někdy na koncert
To víš čas ten nakonec
Vždycky všechno obrátí v žert

A stejně dál se mi zdá
Když tak usínám že někdo zpívá
Slyším co už jsem zapomněl
Hledal jsem kde se dá
A nikde jsem nic nenašel
Jak rád bych uvěřil
Že jsem si všechno jen vymyslel